Jak mi škola znechutila kreslení a psaní..

zdroj

Škola člověka dost formuje, aspoň se to tak tvrdí. Pamatuju si, jak jsem ve školce úplně MILOVALA KRESLENÍ. Strašně mě to bavilo, a tak když jsem nastupovala do první třídy, rodiče mě přihlásili do třídy s rozšířenou výukou výtvarky. Paralelka měla rozšířenej tělocvik, my kreslení. Hrozně jsem se na to těšila.  Po roce mě to přestávalo bavit, ale nějak to šlo. Neměli jsme zrovna nejlepší učitelku. Od druhý třídy jsme dostali ale mnohem horší. Místo tělocviků jsme kreslili, což mě strašně štvalo. Neuměla to vysvětlit, akorát pořád kritizovala. Získala jsem k tomu předmětu strašnej odpor. Když jsem v šestý třídě přecházela ny gympl, docela jsem se na výtvarku těšila, a říkala si, že třeba chytnu dobrýho učitele a bude to fajn. Chyba lávky. dostali jsme strašnýho "umělce", kterej všechno do hloubky analyzoval a podle mě pořádně kreslit neuměl. A z výtvarky jsem dostávala dvojky na vysvědčení, což mě taky úplně nepovzbudilo. Jak se může známkovat talent?? Po devítce jsme si vybírali mezi hudebkou a výtvarkou, tak jsem šla na hudebku a jsem fakt moc ráda.

A s tím psaním - než jsem přišla do šestý třídy hrozně ráda jsem si vymýšlela různé příběhy, psala si tak pro radost, babičce s dědou jsem k narozkám vymyslela nějaký příběh a moc mě to bavilo. Pak přišly ale slohový útvary, nešlo mi se do nich nějak zařadit, omezení počtu slov a ve škole mi psaní nějak přestalo jít a teď už k němu prakticky nemám žádnej vztah, což mě moc mrzí. Ale na blog píšu moc ráda, nemusim dodržovat slohový útvary a postupy a psát o tom, co mě zajímá..

zdroj

Po tom lyžáku jsem hrozně vydeptaná. Bylo to tam strašně fajn a nemůžu se teď zařadit zpátky do starýho režimu. Testy, dozkušování..nálada nic moc :-( no nebudu vám jí kazit taky..Co vy, v čem vás škola hodně ovlivnila? :-)