Ze mě - cesta blázna a vnitřní svět Jaroslava Duška. Tuto knížku jsem dostala k Vánocům, ale až teď jsem se dostala k tomu, si ji přečíst. Jedná se o povídání Pavlíny Brzákové s hercem a divadelním režisérem Jaroslavem Duškem o narození, životě a smrti, o domorodých kulturách, energii a naší civilizaci. Kniha je plná asociací a je doplněna kresbami Zbyňka Zenkla, zaměstnance chráněné dílny Rolnička v Soběslavi.
Kniha tak trošku "přebourala" moje nahlížení na svět, člověk si najednou uvědomí spoustu věcí. Přidávám dvě citace z knihy:
" Majetek vyvolává lpění a další touhu po jmění. Je to princip, jemuž jsme my, naše civilizace, skočili na lep. Naší hlavní motivací je vlastnictví - něco mít, pak mít víc a ještě víc. A zase: kde a jak se to programuje? To je velice zvláštní. Programuje se to už ve škole. Hlavně v matematice. První, co se učíme, je sčítání. Jedna a jedna jsou dvě. Dvě a dvě jsou čtyři. Čtyři jsou víc než tři. Čtyři a čtyři je osm. Osm a osm je šestnáct. To je ještě víc. Kdybychom opravdu nebyli pokryteckou civlizací a učili své děti, že celek a jednota jsou naší matricí, učily by se děti jako první "dělení". Mohly by se učit třeba: "Tohle je koláč a když ho rozpůlím, mám dva kusy. Když ho rozčvrtím, mám čtyři kusy"...... Učily by se ty samé číslovky, ale jinak. Nebylo by toho víc, ale pořád stejně, ale získali bychom víc dílů. A tím pádem bychom porozuměli - TENTO SVĚT VZNIKÁ DĚLENÍM JEDNOTY.
"Jsou nastaveni tak (neslyšící), že vnímají prostor a čas celým tělem. Mají také mnohem větší citlivost, jakýsi indiánský způsob vnímání prostoru. My, takzvaně zdraví, jsme školeni v učebnách, ve školách, pořád nám někdo něco vykládá, píšeme, malujeme, ale de facto víme o realitě "starou belu". Připadá mi, že neslyšící se pohybují ve fyzické realitě, prostorově časové. Zřejmě proto mají jiný způsob orientace a komunikace. Vytvářejí komunitu s vlastním druhem humoru, s jinou citlivostí. Nikdy dřív mě nenapadlo, že pro neslyšícího je nezvyklé číst nějaký text, že je to pro něj "cizí řeč". Čeština je pro něj cizí jazyk, psaná čeština je pro něj v jistém smyslu totéž jako psaná angličtina."
Kapitoly:
Úvodem
Dětství v jihoamerické květeně
Moje maminka
Kde je lepší umírat
Čuráčkovo procesí
Cesta Blázna
Setkání s předky
Intermezzo
Moje tělo je moje?
Co všechno je lžička
Dům - hrad
Intermezzo
Místo jaguárů košíky
Čmelákovy úvahy
Neslyšící jsou jako indiáni
Jsme pokrytci
Intermezzo
Neviditelná ruka trhu
Zpráva od ducha Afriky
Cesta hloupého Honzy
Třeseme se se Zemí
Pradávné síly Země
Zvláštnosti
Dění v kruhu
Intermezzo
Jsem dědeček
Mám rád stará slova
Intermezzo
Ves-mír
Mřížka
Za Mřížkou
Závěrečné slovo
Knížku doporučuji. Člověka přivede k zamyšlení, například nad dnešní konzumní společností, chováním ke zvířatům a domorodým kulturám... Četli jste knížku? :-)