Garou

• Pierre Garand, vystupující pod pseudonymem Garou je quebecký zpěvák s výrazným "chraplavým" hlasem, který je u nás známý hlavně jako představitel role Quasimoda z francouzského muzikálu Notre-Dame de Paris.Garou, vlastním jménem Pierre Garand, se narodil 26.června1972 v Sherbrooke, v quebecké části Kanady. Přezdívka Garou vznikla už na střední škole, přičemž Pierre mu říkají pouze jeho nejbližší - v podstatě jen rodiče a jeho o osm let starší sestra.
• Jeho sestra hrála v jeho životě důležitou úlohu.To ona ho spolu s jeho otcem přivedla k hudbě a do velké míry určovala jeho muzikální vkus. Během navštěvování katolické školy pro chlapce založil se spolužáky skupinu The Windows and Doors. Hráli písně Beatles, Garou zpíval svým tehdy ještě čistým hlasem, který se do nynější polohy přetransformoval až ve věku zhruba 17 let, a doprovázel se na kytaru, jeho velkým vzorem v té době byl Paul McCartney. Vystupovali v tělocvičně a v rámci školy měli slušný úspěch. To příznivě zapůsobilo na Garouovo sebevědomí a jeho chuť věnovat se hudbě i v budoucnu. V 18 letech se sám přihlásil do armády, kde si jako hráč na trubku odsloužil jeden rok. Po skončení vojenské služby Garou vystřídal různá rozličná zaměstnání. Živil se jako podomní obchodník, sběrač vinných hroznů či průvodce.Zpíval také po barech a po skončení šichty ještě s kytarou stával v ulicích Montrealu a hrával kolemjdoucím.
• V březnu 1992 navštívil Garou koncert lokální hvězdy písničkáře Louise Alaryego.O přestávce byl postaven před mikrofon, načež i přes prý příšernou trému odzpíval pět písní. Na základě toho byl majitelem baru zaměstnán na plný úvazek jako zpěvák. Hrál ovšem i v dalších barech. V roce 1995 založil skupinu Untouchables, která se orientovala převážně na R&B s doprovodem trubek. Hned od začátku existence se skupina setkala se zájmem veřejnosti a obdržela mnoho nabídek ke spolupráci včetně Sony Music. Garou je však všechny odmítl, neboť se ještě necítil připraven na "plnohodnotnou" kariéru.

• Až se na jednom vystoupení se skupinou objevil Luc Plamondon. Pracoval tehdy na muzikáluNotre-Dame de Paris a hledal vhodného zpěváka pro obtížný part Quasimoda.

  Rozpoznal v Garouovi obrovský pěvecký i herecký talent a neváhal s nabídkou hlavní role v muzikálu, která mladého quebečana proslavila doslova na celém světě. Mezi země, kde kromě Francie muzikál slavil velký úspěch patří hl. Spojené království, Kanada, Rusko, Belgie, Švýcarsko, Polsko, Itálie, Španělsko, USA i Taiwan. I v této době obdržel řadu nabídek, ale Garou čekal na ideální podmínky. Muzikál z něj udělal obrovskou hvězdu a každému bylo jasné, že stejným hlasem nedisponuje už nikdo jiný na celém světě. V roce 1999 byl seznámen s manželem a manažerem Celine DionRené Angelilem. Tehdy všechno záviselo na vydařeném stisknutí ruky, neboť jejich první setkání trvalo pouhé desítky vteřin. Nutno podotknout, že Garouovi jistě pomohl jeho osobitý šarm, kterým už na první pohled působí snad na všechny lidi.Ještě téhož roku se Garou společně s Bryanem Adamsem a dalšími sólisty z Notre-Dame zúčastnil velké rozlučky se Celine Dion.Celine Garoua požádala, aby se mezitím "postaral" o její skupinu muzikantů a ten nadšeně souhlasil.

• 6. listopadu 2000 tak vyšlo Garouovo první album Seul, na kterém se mj. podíleli Luc Plamondon, Richard Cocciante (autoři Notre-Dame), Bryan Adams, David Foster, Didier Barbelivien i Aldo Nova. Toto album netrpělivě očekávala kritika a hlavně fanoušci převážně z Francie. Kromě pilotního singlu, nesoucího stejné jméno jako celé album, se videoklipu dočkaly ještě písně Je n´attendais que vous, Gitan a duet se Celine Dion Sous le vent, ke kterému vznikly dokonce videoklipy dva. O něco později Garou natočil i video k známému přezpívanému songu Le monde est stone, přičemž tuto svou velmi osobitou verzi zařadil jako bonus na "živé" album Seul avec vous, které vyšlo přesně o rok později než Seul, které zaznamenalo obrovský úspěch a vyhnalo zpěváka na pět koncertních šňůr po Francii, Kanadě, Švýcarsku, Belgii a Polsku.
• V březnu 2002 Garou vystoupil v největší francouzské koncertní hale - v Paláci sportů v Bercy, a tak vznikla další živá nahrávka Live á Bercy. Vystoupili s ním mj. i takové hvězdy a doslova živé legendy současné frankofonní hudby jako jeho nejlepší přítel Patrick Bruel, dále Celine Dion, Gerald de Palmas a jeho spolusouputníci z muzikálových prken Notre-Dame Daniel Lavoie a Patrick Fiori. Tak vznikla jedna z nejpovedenějších a nejpozoruhodnějších verzí Belle.

• V roce 2003 se měl konat útok na americký trh anglicky zpívanou deskou. Měl to být velký (komerční) úspěch, písně už byly hotové, ale nakonec z vydání alba sešlo z podivných administrativně-produkčních příčin. Snad ani Garou sám nevěděl přesně, co se stalo, a tento dílčí neúspěch pro něj znamenal menší krizi. Rozhodl se ji překonat vydáním nové francouzské desky ještě toho roku. Tak se taky stalo. V květnu roku 2004 tedy vyšlo jeho druhé studiové album Reviens, které je více podle jeho představ než Seul. Na Reviens se nacházejí jak rockově laděné skladby, tak i pomalé romantické balady. K už osvědčeným autorům se přidali další veleznámé osobnosti: Jean Jacques Goldman, Gerald de Palmas a Gildas Arzel (francouzský bluesový kytarista). Album má opět stejnojmennou píseň Reviens a kromě ní vznikly videoklipy ještě k Et si on dormait a Passe ta route. Píseň Le sucre et le sel nazpíval se sestrami Suzie a Annie Villeneuveovými, úspěšnými účastnicemi quebecké Star academy.
• V roce 2005 "vypomohl" mladičké (tehdy čtrnáctileté) quebecké zpěvačce Marilou Bourdon, další schovance společnosti Sony BMG. Na desku La fille qui chante se tak zrodila se svižná, rytmická až taneční píseň Tu es comme ca, ke které byl rovněž natočen videoklip a několikrát s touto skladbou vystupovali i v televizi vč. quebecké Star academy.
• Dlouho očekávané anglické album se po šesti letech příprav dočkalo vydání v průběhu května 2008 (6. května - 19. května). Na albu Piece of my soul se odráží začátky Garouovy kariéry v angličtině a také jeho hudební osobnost. Album začíná energickou skladbou "Stand up" a končí poklidnou "Coming home". Turné k anglickému albu bude pojato jinak než v minulosti. Po předchozích turné která se odehrávala ve velkých arénách, turné "Garou en live.bar" bude sňůra menších koncertů v malých sálech. Garou se tím vrací na začátek kariéry, kdy koncertoval po barech v angličtině a kde měl s publikem větší kontakt.

Garou se po dlouholeté spolupráci s René Angelilem a Sony BMG rozhodl že se o produkci jeho alb a o další jeho obchodní záležitosti (restaurace atd.) bude starat společnost Wolfgang Entertainment.