V poslední době často přemýšlím nad budoucností českého jazyka. Bude za nějaký čas ještě vůbec existovat? Budou si Češi a Slováci za 500 ještě rozumět? Nebo budeme mít univerzální "celosvětový" jazyk a jednotlivé jazyky zmizí?
Žijeme v moderní době plné počítačů, používáme různé vymoženosti, svět se zpřístupnil a komunikace je snazší....Na druhou stranu přejímáme spoustu cizích slov a nahrazujeme jimi slova česká. Chápu, že např. ve fyzice řekneme raději frekvence, než český název kmitočet, ale výrazy jako - "to fakt nečekuju" = to fakt nechápu, a spousta dalších je přece zbytečná...Spoustu slov jsme z angličtiny převzali a už nám to tak ani nepřijde. Co třeba víkend? To je původem anglické slovo - week-end!
Přijde mi, že hodně lidí už moc vztah k České republice a češtině obecně vůbec nemá...Hovoří o tom, že by se rádi přestěhovali do Ameriky a hollywoodské hvězdy jsou pro ně velikými vzory. Budeme na tom za chvíli jako v době národního obrození, kdy tu byla snaha o germanisaci? Akorát s tím rozdílem, že nepůjde o germanisaci, ale o poangličtění? Zajímalo by mě ale, jak by si s takovouto situací český národ vůbec poradil. Uvědomili bychom si to vůbec? Možná ano, a naší mateřštinu bychom obhájili, možná ale ne.
Dříve byla snaha o zavedení jednotného celosvětového jazyka esperanta. Podle mého názoru by to byla skvělá věc - národy by se nemusely hádat, jaký jazyk bude univerzální, každý by se ho musel naučit - žádný stát by neměl výhodu v tom, že jej už umí. Esperanto by bylo podobné francouzštině a ostatním románským jazykům - tudíž by nebylo příliš obtížné se ho naučit. Ustaly by tak problémy s cestováním do ciziny, kdy danému jazyku nerozumíte - vše by bylo v mateřštině daného státu a v esperantu, bohužel se tento nápad neujal...Co vy si myslíte o budoucnosti češtiny?
Ke článku mě inspirovaly dvě webové stránky: